Vzkaz kapitána áčka
Vážení spoluhráči,
další naše společná sezona skončila, a proto jsem se rozhodl vám všem, kteří jste přispěli svým dílem, alespoň touto cestou poděkovat za to, s jakou bravurou, oddaností a leckdy se sebezapřením jste jí zvládli. Pokud jsem vám opakovaně říkal, že máte být na co hrdí, nemyslel jsem to jako prázdný blábol, ale jako vážně míněné hodnocení, neboť to skutečně nebylo snadné. To platí obzvláště ve Šlapanicích, kde se nejvíce „fanoušků šlapanického fotbalu“ přijde podívat na utkání, v němž hlavně očekávají přítomnost zajímavých fotbalových osobnosti v dresu soupeře (viz Svratka), a to nemluvím o řadě „fanoušků“, včetně bývalých hráčů, jejichž hlasité a slastné mlaskání z našeho neúspěchu bývá leckdy opravdu slyšet až na hřiště. Přesto se našla skupinka těch, kteří nám opravdu přáli, protože jim leží na srdci, jak to ve Šlapanicích s fotbalem vypadá, čímž bych jim chtěl rovněž poděkovat. Mou snahou v pozici kapitána bylo vám tuto skutečnost neustále připomínat a vzbudit ve vás hrdost a nadšení z toho, že hrajete za SK Šlapanice v soutěži, jejíž kvalitu řada přihlížejících podceňuje, přestože je to soutěž kvalitní a v níž se neustále objevuje velké množství kvalitních hráčů, se zkušenostmi z vyšších soutěži, anebo talentované mládí. A mimo jiné i tento fakt přispěl k mému rozhodnutí se své role vzdát a přepustit svou pozici svému nástupci. Vnímám to totiž tak, že je velmi tenká hranice mezi respektovanou zkušeností a přežitým reliktem minulosti, jehož nostalgická přítomnost již nevyvolává respekt, ale spíše údiv až trapnost. Do této situace se nikdy dostat nechci, přičemž tuším, že k ní mám docela blízko, pokud jsem ovšem již tuto hranici nepřekročil. Pokud ano, vězte, že jsem nechtěl jsem být trapný, jen oddaný a v duchu i inspirující. Každopádně jsem byl hrdým kapitánem takového mužstva a této funkce, která byla v minulosti vícekrát znevážena, jsem si opravdu vážil. Nevím, zda mě čeká další sezona v B, ale pokud tomu tak nebude, slibuji, že nebudu tím „fanouškem“, který s narcistickým a do své minulosti zahleděným přístupem bude kritizovat vaše snažení („jak může nahrát takhle, to já, když jsem hrál, tak bych…“), ale naopak tím fanouškem, který vašemu upřímnému snažení vždy zatleská, protože si to prostě zasloužíte!!! A vlastně tady je první důkaz – tleskám vám za uplynulou sezonu!!!
MK
P.S.: To, co jsme si říkali v našem kroužku, si nechejte pro sebe, už jen proto, že je vtipné, jak by řada lidí chtěla vědět, co se tam vlastně dělo 
Pavel Šamšula | 17. 6. 2017 So 9:59 | | 4 komentáře
